„To je ale pěknej pejsánek,“ sklonil ses k vlčákovi, který seděl u nohy ponocného. „A jak chytře se kouká... co, pejsku, jakpak se jmenuješ?“

„Azor,“ odtušil pes stroze.

„Ehm... tedy... těšilo mne... ehm... pane, váš pes mluví?“ obrátil ses na ponocného.

„Mám za to, že ano. Leč po službě vždy bývá nevrlý. Chcete-li mu snad nějakého dotazu položiti, pak svěřte jej bez obavy mně, neboť vězte, že dlouhé hovory jsme již spolu vedli a naše názory jsou v mnohém podobné.“

Co tě bude především zajímat?

Kdo je ten muž v červeném šatu 188

Něco o zdejším místopisu 206

Spíš něco ze života lidí 234

Jaké to je býti ponocným 275