„Jestli mě okamžitě nepřevezeš,“ řekl jsi výhružně a přistoupil ke koze, která klidně okusuje trávu na břehu, „tak do té tvé kozy strčím a ona spadne do vody a utopí se.“

„Ty mi budeš vyhrožovat?“ procedil sedlák skrz zuby a zaťal pěsti.

„Jo,“ přisvědčil jsi.

„Tak teda dobře,“ mávnul rukou sedlák, „nastup si.“ Nasedl jsi do loďky a plujete na druhou stranu.

„A teď se vrať pro kozu a máš to všechno tady,“ říkáš sedlákovi, když jsi na druhém břehu vystoupil.

„No jo, to je pravda,“ přisvědčil sedlák. „Počkej tu na mne, ve dvou se nám lépe půjde,“ dodal a odjel s loďkou na druhou stranu. Zatím co ses díval, jak nakládá kozu, ozvalo se vedle tebe podivné křoupání. Otočíš se a vidíš vlka s hlávkou zelí v tlamě. Vlci přece zelí nežerou, pomyslel sis. Ale tenhle vlk už asi ztratil trpělivost pořád někde čekat s nůší zelí a dívat se, jak sedlák vozí kozu lodičkou tam a zpátky. A tak to zkusil a zdá se, že mu zelí chutná.

„Jedeš,“ křiknul jsi na vlka. Ten se leknul, strčil přitom do nůše a převrhl ji. Z druhého břehu je slyšet křik a bědování sedláka, zatímco se zelené hlávky zelí kutálejí po břehu dolů a mizí ve vodě. Vlk se na tebe provinile koukl a pak radši utekl do lesa. Sedlák vypadá hodně naštvaně, jak vesluje na lodičce k tobě.

„No, aspoň ti zbyla koza,“ křikneš na něj omluvně, ale odpovědí je ti jen proud nadávek. Radši se vydáš na cestu, ještě než dorazí ke břehu. 646