Konečně se objevil, hned po ránu. Po cestě směrem k lesu kráčí chlap v kožené vestě, vysokých holínkách a velkém klobouku. V ruce má proutěný košík. Když došel až k tobě, uklonil se a oslovil tě:

„Dobrýho jitra ti přeju, sousede, sedíš tu už dlouho?“ „Dobrého jitra i tobě,“ odvětil jsi, „dlouho.“

„A nevíš-li, sousede, poslední, kdo vkročil do lesa, zbloudil či nikoliv?“

Řekneš, že zbloudil 301

Řekneš, že nezbloudil 241