Došel jsi pod starý mohutný dub. Z kůry stromu se na tebe šklebí pitoreskní dřevěný obličej - záhyby kůry jako by propůjčily stromu oči, nos, ústa a spoustu vrásek. Tajemství dlouhých věků se zrcadlí v této prastaré, vrásčité tváři, tajemství času a moudrost zkušenosti. Šumění listí v jeho koruně se zdá býti šepotem, kterým ti chce něco sdělit.

Oslovíš strom 249

Půjdeš od stromu spíš doprava 296

Půjdeš od stromu spíš doleva 253