„Promiň, že tě ruším z tvého rozjímání, ó moudrý strome,“ začal jsi se zdvořilou úklonou, „ale rád bych se tě zeptal na cestu k Dudlibolovi.“

Žádná reakce.

„Ehm... moudrý strome,“ řekl jsi hlasitěji.

Zase nic.

„Slyšíš mě, kmeni moudrého dubu,“ zařval jsi ze všech sil.

„Bu bu bu,“ udělala ozvěna. Strom mlčel.

To ale musí vypadat směšně, uvědomil sis. Hulákáš tady na starý strom, protože se ti zdálo, že jeho kůra vypadá jako obličej. Hmmm... asi už z toho opravdu blbneš. Tak kam se tedy vydáš?

Doleva 253

Doprava 296

Pole a vršky kolem rodné vísky