Ve městě vyvolal váš příchod velké pozdvižení. Doktor Kozlík byl štěstím bez sebe, pořád poskakoval a pobíhal a nevěděl, jestli má dřív tobě děkovat nebo svou dcerku objímat. Dokonce i sám král, místo aby tě předvolal na audienci, vyšel s doprovodem na náměstí, aby se s tebou setkal.

„Dobře, mladíku,“ seskočil z koně, přistoupil k tobě a poplácal tě po rameni, „přivedl jsi dívku zpět. Ale odměnu ti nemohu dát dříve, než dokud bude jisté, že se drak nevrátí.“

„Vaše Veličenstvo,“ poklonil ses, „takový důkaz vám mohu dát. Vezměte slíbené tři pytle zlata a pojďte se mnou... a vy všichni, kterým drak ublížil nebo vzal dceru, vy také.“

Nemusel jsi lidi dvakrát pobízet. Zanedlouho vyrazil z městské brány dlouhý průvod. Byli v něm snad všichni lidé z města, obchodníci, řemeslníci, vojáci i žebráci. Jen několik zlodějů zůstalo ve městě a vykradlo mezitím asi sedm obchodů, ale to zatím nikdo neví, takže si tím nelámejme hlavu. Šel jsi se Smetankou a starým Kozlíkem v čele průvodu.

Zanedlouho se na obzoru objevil kámen a u něj leží drak. Lidé znejistěli a postupují o poznání pomaleji. Naprostá většina z nich draka zatím tak zblízka nikdy neviděla a budí v nich hrůzu, i když vypadá zdechle. Tak jste došli až téměř ke kameni 1019