Pak náhle dav zašuměl a malý kordon čtyř vojáků s ubohou dívkou se dal na pochod. Zamířili směrem k jedné z městských bran - na opačnou stranu, než odkud jsi přišel do města. Dav je doprovází, i když máš pocit, že cestou řídne; lidé spěchají za svými povinnostmi, protože město má svůj život a ten nezastaví ani drak. Aspoň dokud jen žere děvčata. Až k bráně došli v podstatě už jen přátelé dívky a jejího otce. A také ty, protože z krásné bledé dívky nemůžeš spustit oči.

U brány se dívka naposledy vrhla otci do náruče a dlouho se tak mlčky objímali, až ji vojáci museli od otce jemně, ale nekompromisně odtrhnout. Pod starým doktorem se podlomila kolena a dva z jeho přátel přiskočili, aby neupadl. Mříž brány se zvedá a vojáci vedou ohlížející se dívku ven z města. Dál s nimi nikdo nejde - všichni jen mlčky stojí a smutně hledí za odcházejícími.

Je na čase rozmyslet se, co budeš dělat ty. Teď, když jsi na vlastní oči viděl, kolik neštěstí drak může lidem přinést, jsi ještě pevněji rozhodnut něco s tím udělat.

Půjdeš na audienci ke králi 968

Půjdeš za kordonem vojáků a za dívkou 952