„Ach, neplač,“ řekl jsi, „neplač, když i to děvče tak statečně nese svůj osud.“ V tom okamžiku i dívce vhrkly do očí slzy, zakryla si tvář dlaněmi a její tělo se zachvělo několika vzlyky.

„Nech nás o samotě,“ zvedl uplakanou hlavu lékař, je to její poslední noc, zítra za úsvitu ji má dostat ta obluda.“

Zůstaneš mlčky stát 859

Potichu se vzdálíš 866

Řekneš při odchodu něco optimistického 879

Zmíníš se při odchodu o kráse dívky 890