„Není nám pomoci, není,“ lamentuje lékař. „Celou dobu jsem ještě doufal, ale teď jsem ztratil i poslední špetku naděje. Ach, má ubohá Smetanka - už zítra za úsvitu ji dostane ta obluda. Ještě že se toho nedožila nebožka její máma. Chudák holka, je tak mladá a čistá.“ Vzal do rukou obrázek, který dosud stál na jedné z polic tak, že jsi ho neviděl. Nakoukl jsi mu přes rameno a srdce ti v hrudi poskočilo - ta je opravdu krásná!

„To je tvá dcera?“ zeptal ses. Kozlík přikývl. Hledíš na obrázek a říkáš si, že je to ohromná škoda, že ji sežere drak. Ale na druhé straně by tě neměla zajímat, protože je vysoká, štíhlá a vůbec ne žlutá.

„Odejdi, prosím,“ řekl lékař, „odejdi, jdu se podívat, jestli se jí podařilo usnout. Chci u ní být její poslední noc.“ Kozlík se zvedl a unaveně odešel někam dozadu.

Odejdeš 829

Podíváš se, kam šel 868