Prudký nápor větru ti vmetl do tváře proudy vody. Když jsi znovu otevřel oči, vidíš, jak most se skřípotem povolil, zlomil se uprostřed, a jak se řeka až neskutečně pomalu zmocňuje prken a klád, které jej tvořily. Za chvíli nezbylo z mostu nic než pár kusů dřeva střídavě se objevujících a zase mizejících ve vlnách řeky, jejíž dravý proud je unášel někam pryč, za mlžnou oponu deště. Nedá se nic dělat, budeš asi muset počkat do rána na tomto břehu 619