Zbité modré stvoření ti skučí u nohou. Zdá se, že jakkoliv bylo velké, moc nevydrželo. Na chvíli přestaneš, ale ono stále leží na zemi a rukama si kryje hlavu. Kopneš do něj: „Vypadni!“ Nevěřícně a opatrně se koukne vzhůru. Když vidí, že už mu neubližuješ, kvapně se odbelhá do lesa.

Zbytek cesty přes kopce jsi prošel již nerušeně. Na druhé straně byl podobný les, ale bez jakýchkoliv barevných chudáků. V jeho stínu ses hezky vyspal ⇒ Z+1 569