„Mě?“ pravil jsi opatrně. „Určitě? A... co se mnou budete dělat?“ „To uvidíš,“ usmály se dálky. Snad se dálky ani vůbec usmát nemohou, ale ve snu je možné všechno. „Kdybys to věděl předem, vůbec by to nebylo ono. Zatím tě jen lákáme. To my často mladým mužům děláme. Čeká tě v nás štěstí. Dobré ráno, Noriku,“ zazněly hlasy naposledy a ty ses probudil. A rozhodl ses vydat na cestu za svým štěstím 71

Rodná víska