Postava zašla do dveří. Chvilku jsi slyšel nějaké handrkování. Otcovo klení. Maminčin vzlykot. Pak cizí hlas vyprávějící nějaký vtip. Výbuch smíchu. Ticho. Pořád ticho. Vešel jsi dovnitř. Rodiče leželi v posteli, na tvářích úsměv. Vypadalo to, že zemřeli šťastně.

Ty jsi pak převzal statek. Oženil ses s krásnou, štíhlou a milou dívkou. Kouzelník čas ji za pár let proměnil v ošklivou tlustou manželku, která tě nepustila ani do hospody. Oba bratři odešli ze statku, jen ty ses dřel na poli a staral se o ženu a děti, dokud ses znovu nesetkal se svým starým známým 22