Pak se podíval na oblohu a řekl:

„Však den již se zcela zrodil a já si pospíším, bych ulehl ve své lože. Přeji ti šťastné cesty, poutníče,“ otočil se k tobě zády a odešel i se svým psem. Mezitím lidí na návsi ubylo, už tu není ani krásná dívka s vědry ani muž v červeném hábitu 212