„Hele, strome, prosím tě, víš, má situace není zrova veselá - je mi strašné, ale opravdu nepředstavitelné horko, jaké může být jen nám živočichům, a není zde ani kousíček stínu, do kterého bych se přes poledne schoval. Nebyl bysi tak nesmírně laskav a nemohl bys alespoň malou část svých větví na chvíli znovu obalit listím, abych měl kam hlavu skrýt?“

„Ne.“ 179