Ráno ses probudil a vzpomněl sis na večerní příhodu. V devatenácti jsem měl odejít, pomyslel sis. Na to už je pozdě. Nikdy není pozdě, ozval se ti v hlavě hlas svědomí. Tak to mám času ještě dost, řekl sis a nechal to plavat. Časem jsi odešel z bratrova statku s dívkou, ze které se postupně vyklubala hloupá a zlá manželka, a strávil jsi přesně takový život, jaký se nikomu nelíbí. Tak to dopadá, když se někdo točí ke štěstí zády 22