„Ehm... nechci ti do toho mluvit a rušit tě, když mě chceš zničit,“ pravil strom, „ale rozmysli si, co děláš. Nechceš být přece poslední, kdo se na mě nachytal. Nech i ostatní, ať si to užijí, he?“

„Mno... na tom něco je,“ zamyslel ses a pochopil, proč může něco tak zlomyslného tak dlouho přežívat. „Máš pravdu, přece nebudu takový hlupák jenom já. Takže - ten stín mi neuděláš, že?“

„Máš pravdu, neudělám,“ odvětil strom spokojeně 179

Pole a vršky kolem rodné vísky